Vysoké Hory Žilina 2020

Spomienka na Míru Šmída, prezývaného Lanč

Vzpomeňte s námi na Míru Šmída, zakladatele Mezinárodního horolezeckého filmového festivalu v Teplicích nad Metují a výborného horolezce, který před pětadvaceti lety tragicky zahynul při sólo výstupu na Lost Arrow v Yosemitech.

Miroslav Šmíd, rodák z Police nad Metují, svými výjimečnými myšlenkami a činy inspiroval bezpočet lidí napříč generacemi. V září uplyne celé čtvrtstoletí od chvíle, kdy se vydal na poslední cestu do hor. Nevrátil se, jeho odkaz však přetrvává dál. Snad jeho uchování pomůže i filmová vzpomínka, kterou nyní můžete shlédnout na YouTube kanále HUDY.

Krátký dokumentární snímek Střípky ze života horolezce připomíná životní osudy pískaře, alpinisty, průkopníka československého paraglidingu, fotografa, filmaře, spisovatele, velmi osobitého přednášejícího, vizionáře, myslitele, organizátora a především velkého, byť někdy rozporuplného člověka, a to prostřednictvím Mírových vlastních myšlenek, autorských fotografií, filmů a hlavně vzpomínek jeho nejbližších. Na kameru promluvili Alena Čepelková, Jarýk Stejskal, Jindra Hudeček, Jiří Beran, Jiří Havel, Josef Rakoncaj, Josef Rybička, Magda Havlíčková a Zdena Vaňková.

Film za podpory HUDYsportu a Direct Alpine připravili profesionálové z přední české audiovizuální produkce Alternative.NOW, která se specializuje na sportovní dokument a na svém kontě má krom jiného i ceněný projekt The Elements.

Lanč v horách:

S horolezectvím začínal na Ostaši, pokračoval v Adršpachu, kde má na kontě řadu pověstných prvovýstupů. Ve Vysokých Tatrách absolvoval 230 výstupů (z toho 80 v zimě a 25 prvovýstupů), mezi jinými sólový výstup cestou Poslední dostih v tzv. S stěně Velké Javorové věže (1976) a ve Skotsku zimní ledový výstup cestou Glover’s Chimney na horu Ben Nevis (1981). Se svými sólovýstupy měl potíže s funkcionáři socialistické tělovýchovy, pro které bylo sólové horolezectví západním výstřelkem, proto je často tajil. Jeho sólovýstupy na Kavkaze byly poté, co se prozradily, urovnávány u sovětských funkcionářů poměrně obtížně. Na situaci reagoval známý kreslený vtip Ludvíka Neorala, ve kterém před typickým sovětským trenérem v teplákách a s píšťalkou na krku stojí „Lančmíd“ (Miroslav Šmíd), objímá kolem ramen sněhuláka a říká: „Já že nemám spolulezce?“ Za svou sportovní činnost Šmíd i přes sólolezecké aféry za totality obdržel titul Zasloužilý mistr sportu. Miroslav Šmíd působil v mnoha různých velehorských oblastech a zaznamenal řadu významných výstupů: Alpy (prvovýstup severní stěnou Eigeru v zimě 1978 (skupina Jiří Šmíd, Miroslav Šmíd, Josef Rybička a Jaroslav Flejberk), Dolomity (severní stěna Cima Grande, 1975), Norsko (Trollryggen v zimě, 1976), Kavkaz (sólo v zimě na Donguz Orun, 1983), Pamír (sólo Štít Korženěvské, 1977a prvovýstup 1979), Fanské hory, Andy (prvovýstup Yerupajá Sur sólo, 1980), Yosemity (sólo Dihedral Wall na El Capitan, 1978), Patagonie (Fitz Roy a Cerro Torre,1990), Aljaška (Mount McKinley 1989, 1991 a 1993). Vystoupil i na horu Mount Kenya v Africe (1986), sólo s cepíny přelezl také ledovou cestu Diamantový kuloár na Kilimandžáro. Účastnil se i expedic v Himálaji (Lhoce Šar, Dhaulágirí, 1984; Mount Everest, 1987). Podnikal i náročné sólovýstupy (např. Ama Dablam, 1986).Lákalo ho vše dobrodružné, byl i průkopníkem českého horského paraglidingu. Známý je jeho seskok z hory Bžeduch na Kavkaze, který skončil těžkým zraněním, a to zlomenou pánví při přistání na moréně.